Co bylo na Lesovně opravdu složité?

Výrazná architektura, těžká zelená střecha a konstrukce, kterou není kam schovat

Na první pohled působí Lesovna jednoduše. CLT stěny. Dřevěné stropy. Dvě podlaží.

Z pohledu statiky je ale projekt podstatně zajímavější.

Konstrukce musí být zároveň architekturou

Velká část dřevěných prvků zůstává pohledová. To znamená, že konstrukční řešení, spoje a jejich rozmístění nelze navrhovat pouze podle toho, co vyhoví výpočtu. Musí respektovat také architektonický koncept.

Nosnou soustavu proto tvoří kombinace CLT jader, BSH žebrovaných desek a CLT diafragmat, která společně vytvářejí prostorově tuhý systém.

Stabilita celého domu

Jedna věc je posoudit samostatný nosník. Druhá je zajistit, aby jako jeden celek fungovala celá budova. U Lesovny je prostorová stabilita zajištěna kombinací obvodových stěn, vnitřních nosných příček a jejich propojením se stropní konstrukcí. Právě vzájemné působení jednotlivých konstrukčních částí bylo jedním z důležitých témat statického návrhu.

Žebrované stropy z BSH

Stropní konstrukce není tvořena jednoduchou řadou stejných nosníků. Žebrovaná deska pracuje s primárními, sekundárními a výplňovými nosníky a v návrhu jsou použity lepené lamelové prvky tříd GL24h a GL32h.

Výsledkem je konstrukce, která dokáže přenést požadovaná zatížení a současně vytváří charakteristickou pohledovou strukturu interiéru.

Pobytová a zelená střecha není "lehká dřevěná střecha"

Jednou z velmi zajímavých částí návrhu je střecha. V některých částech nese vegetační souvrství s intenzivním substrátem. Dokumentace pro skladbu zelené střechy pracuje s charakteristickým stálým zatížením 9,67 kN/m² a návrhovým 13,05 kN/m².

To už je zatížení, které se do návrhu dřevěné nosné konstrukce promítá velmi výrazně.

A nakonec půda

Ani podmínky pod budovou nebyly jednoduché. Vrstva sprašových hlín o mocnosti přibližně 5–6 metrů nevytvářela vhodné podmínky pro plošné založení. Návrh proto počítá s hlubinným založením na pilotách.

Lesovna tak pěkně ukazuje jednu věc: dobrá statika nezačíná u prvního dřevěného nosníku a nekončí u posledního vrutu.

Začíná v zemině pod stavbou, pokračuje přes železobetonové konstrukce, CLT stěny, BSH nosníky a jejich spoje a končí až u fungování celé budovy jako jednoho prostorového systému.

Dřevo má své místo i u náročných staveb

Lesovna je zároveň skvělým příkladem toho, kam se dnes mohou posouvat moderní dřevěné konstrukce. Dřevo už dávno není tématem pouze rodinných domů. Své místo má i u architektonicky a konstrukčně náročných veřejných staveb – pokud za návrhem stojí kvalitní projekt, správně zvolený konstrukční systém a spolupráce jednotlivých profesí.

A právě rozvoj dřevostaveb, hledání nových možností využití dřeva a sdílení zkušeností napříč oborem jsou témata, která nás spojují také s Asociací dodavatelů montovaných domů (ADMD), jejímž je MPCE členem.

Projekty, jako je Lesovna, podle nás nejlépe ukazují, že větší využití dřeva ve stavebnictví není jen otázkou samotného materiálu. Stojí za ním především kvalitní návrh, technické know-how, zkušenosti a spolupráce napříč oborem.

A možnost být u staveb, které ukazují potenciál dřeva i tam, kde bychom ho ještě před několika lety možná nečekali, nás baví.

A přesně tak se na konstrukce díváme v MPCE.